V kdysi zapovězeném pohraničí Albánie a Řecka, v oblasti Vromoner, objevili čeští jeskyňáři několik termálních hypogenních jeskyní.
Doma, při třídění záběrů z dronu, si na jednom videu povšimli oblaků par vyvalujících se z vápencového kopce.
Vysoko nad nespoutanou řekou Sarandaporo pak objevili ústí propasti. Podle par čpících sirovodíkem ji nazvali Atmos. Překvapení však speleology čekalo až na dně. V hloubce 127 m se rozkládalo rozlehlé termální jezero.
V rámci podpory vědeckých expedic poskytla nadace Neuron grant na pořízení moderního lidarového skeneru. Díky tomu mohli čeští vědci vytvořit velmi přesnou mapu jeskyně Atmos. Měření doplnili o batymetrické údaje dna jezera a vytvořili tak komplexní 3D model včetně přesných rozměrových údajů. Bylo potvrzeno, že se v současnosti jedná o největší podzemní termální jezero světa. Dostalo jméno Neuron, na počest nadace, která výzkum podpořila. Stopovací zkoušky odhalily, že voda odtékající z jezera se v podzemí dělí a objevuje se v okolních jeskyních. V jezeře v jeskyni Breška, v dómu Vesmír v jeskyni Sulfur a také v dalších termálních pramenech v nivě řeky Sarandaporo.
Výzkumníci na svých výpravách čelí spoustě dalších výzev, které nepostrádají dobrodružství. Agresivní jeskynní prostředí plné sirovodíku a kyseliny sírové je zde překvapivě plné života. Biologové již zahájili komplexní výzkum celého potravinového řetězce zdejších živočichů. Např. v horizontální jeskyni Sulfur, která je snadno přístupná i pro nebojácné laické návštěvníky, je enormní množství hmyzu a žijí zde proto stovky tisíc pavouků.
